Posledním dechem.
Vrátí se, vrátí jistojistě,
ať živoucí, či zduchovělý,
potkáš ho opět v onom místě,
kde rty Tvé výkřikem se chvěly:
„Zůstaň tu, zůstaň mezi námi,
zůstaň zde, trvej neopusť!“
Vrátí se, půjde opět s vámi
a bude s vámi, ve vás růst.
Bude to on, bude to stín,
bude to náznak, bude to čin,
Či jenom ozvuk z minula?
Budou to ústa, jež přilnula
do vaší krve, ve váš chór?
Musí se vrátit v onu zemi,
jedinou, jedinou mezi všemi,
v zemi již věnčí pásmo hor
a půjde s vámi rozechvělý,
ať živoucí, ať zduchovělý.
4.6.1944 Karel Vokáč